Myslivecká abeceda

 

 

  A

 

  • Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.
  • Aference - nervové vzruchy, vedoucí od smyslových orgánů k centrálnímu nervovému systému.
  • Afinita - v ekologii vztah dvou nebo několika živočišných druhů, majících přibližně stejné nároky na životní rostředí.
  • Akarus - nepřenosná choroba-prašivina roztočová.
  • Akinéze - nehybnost, reflexní strnulost v nebezpečí.
  • Alopecie - lysivost, ztráta srsti.
  • Androgyn - jedinec s ústrojím samčím a samičím.
  • Anémie - chudokrevnost způsobená nedostatečnou činností krvetvorných orgánů, vedoucí k malátnosti a rychlé únavě.
  • Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.
  • Aportér - přinašeč.
  • Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.
  • Artemis - řecká bohyně lovu.
  • Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.
  • Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.
  • Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.

  B

 

  • Babka - stará zaječice.
  • Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.
  • Bachyně - divoká svině.
  • Bakadla - zaječí světla.
  • Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".
  • Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.
  • Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.
  • Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.
  • Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.
  • Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.
  • Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.
  • Barka - žertovné pojmenování staré laně.
  • Barva - krvi zvěře říkáme myslivecky "barva", zvěř barví, zanechává pobarvenu dráhu.
  • Bastard - kříženec nebo míšenec.
  • Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.
  • Bažantář - pytlák bažantů.
  • Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.
  • Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.
  • Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká).
  • Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.
  • Běháčky - nožky malých druhů zvěře srstnaté.
  • Běhoun - jednoroční sele divočáka.
  • Běhy - končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.
  • Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).
  • Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.
  • Bílí - tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce.
  • Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme kysličníkem vodičitým.
  • Biochor - společenstvo rostlin a živočichů určité geografické oblasti s charakteristickým typem vegetace.
  • Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.
  • Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.
  • Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.
  • Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.
  • Botulismus - nebezpečná otrava (klobásový jed).
  • Boubel - larvální stadium tasemnic z řádu kruhovek.
  • Boukati se - chrutí sviní divočáků nazýváme boukáním.
  • Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.
  • Brkati - tetřev po večerním zásedu na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.
  • Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.
  • Březivost - doba, po kterou samice zvěře nosí plod.
  • Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě jelena.
  • Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.
  • Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.
  • Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.
  • Buráceti - bouřlivé opakující se hlasité projevy jelení zvěře.
  • Bystřiti - zkoumá-li znepokojená zvěř se zvýšenou poztorností příčinu zneklidnění, říkáme, že bystří.
  • Bžunda - neúspěch na honě; nestřelí-li lovec na honě ani jediný kus, jde z honu s bžundou.

  C

 

  • Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.
  • Castoreum - pachové žlázy bobra evropského.
  • Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva, cekotrofů u hlodavců a zajícovců.
  • Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.
  • Cibulka chlupu - zakončení chlupového kořínku.
  • Cukrování - hlas divoké hrdličky.
  • Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý.
  • Cvrčala - drozdovitý pták.
  • Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.

  Č

 

  • Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.
  • Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.
  • Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.
  • Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.
  • Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.
  • Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.
  • Čelesno - otvor psí boudy.
  • Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.
  • Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.
  • Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.
  • Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.
  • Červený - je název zvěře jelení.
  • Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.
  • Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.
  • Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.
  • Čižba - chytání drobného ptactva.
  • Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.
  • Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.
  • Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.
  • Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.
  • Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.

  D

 

  • Daňče -mládě daňčí zvěře.
  • Daňčice - kůže daňčí zvěře.
  • Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.
  • Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.
  • Defekace - kálení.
  • Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.
  • Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.
  • Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.
  • Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.
  • Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.
  • Diana - římská bohyně lovu.
  • Diestrie - pohlavní cyklus.
  • Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.
  • Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.
  • Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.
  • Divočák - vepř divoký.
  • Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.
  • Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.
  • Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.
  • Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.
  • Dobývání - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.
  • Dohledávati - nezůstane-li zvěř při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.
  • Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.
  • Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.
  • Dominance -nadřazenost.
  • Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.
  • Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.
  • Dráp -ochranný, hrabavý nebo útočný orgán ze zrohovatělé kůže.
  • Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na škodné.
  • Dravčí oko - světležluté oko u psa.
  • Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.
  • Drbiště - místo v blízkosti kaliště.
  • Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.
  • Drob - jedlé části vývrhu zvěře.
  • Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.
  • Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.
  • Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.

  E

 

  • Echinokokóza - časté onemocnění zvěře i psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí.
  • Ekoetologie - zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.
  • Ekotop - část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.
  • Ekotyp - soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.
  • Ekoparazit - vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele.
  • Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.
  • Endemit -malá izolovaná populace, vyskytující se pouze na jediném místě na světě.
  • Endoparazit - vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele.
  • Enkláva -pozemek nebo jeho část, obklopený územím, patřícím jinému majiteli.
  • Epifýza - výrůstek mezimozku.

  F

 

  • Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.
  • Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice.
  • Femur - kost stehenní.
  • Ferina - žertovné pojmenování lišáka.
  • Fertilita - plodnost.
  • Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.
  • Fibula - kost lýtková.
  • Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.
  • Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.
  • Fratricid -usmrcování sourozenců, obvykle menších, později narozených.
  • Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.
  • Frkati - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.

  G

 

  • Gastrolity - drobné kaménky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.
  • Genetika - věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů.
  • Geohelmint - cizopasný červ.
  • Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.

  H

 

  • Habitus - celkový vzhled.
  • Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.
  • Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.
  • Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.
  • Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.
  • Háky - špičáky divoké svině.
  • Halali - zvláštní fanfára.
  • Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.
  • Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.
  • Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.
  • Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.
  • Hermafrodit - organismus se znaky obou pohlaví.
  • Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.
  • Hever - snímatelné zařízení pro napínání silných kuší.
  • Hibernace - zimní spánek živočichů.
  • Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.
  • Holá - holá zvěř jsou laně a kolouši nebo danělky a daňčata
  • Houkač - vábnička na holuby.
  • Houně - medvědí kožešina.
  • Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože.
  • Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.
  • Hroty - parohy špičáka.
  • Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.
  • Hřad - noční zásed pernaté zvěře na stromě.
  • Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.
  • Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.
  • Huhlání - tichý hlas výra.
  • Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.
  • Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.
  • Hypofýza - podvěsek mozkový.
  • Hypodermóza - choroba způsobovaná podkožními střečky.

  CH

 

  • Chabertióza - invazní onemocnění střev spárkaté zvěře.
  • Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání.
  • Chlup - zrohovatělý nitkovitý útvar pokožky.
  • Chmýr - bílé podocasní peří orlů.
  • Chrupavka - druh pojivé pružné podpůrné tkáně.
  • Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.
  • Chřípí - nejbližší okolí nozder.
  • Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.
  • Chvat - uchopení lišky psem v noře.

  I

 

  • Imigrace - osídlení určité oblasti organismy, které v ní dříve nežily.
  • Immaturus - nezralý, nevybarvený.
  • Index množivosti -koeficient určující průměrný počet potomstva z počtu samic v produktivním věku.
  • Infanticid - usmrcování mláďat vlastního druhu.
  • Infraskop - zařízení pro vidění ve tmě.
  • Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.
  • IUCN - mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů.
  • Izolace - odloučení, přerušení spojení s okolním prostředím.

  J

 

  • Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.
  • Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.
  • Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.
  • Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.
  • Jelenice - kůže jelení zvěře.
  • Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.
  • Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.
  • Jílec - rukojeť tesáku.
  • Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.
  • Jistiti - zvěř zkoumá bezpečnost svého okolí.
  • Juvenilní - mladý, nedospělý.

  K

 

  • Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.
  • Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.
  • Kadaver -uhynulé zvíře.
  • Kadence - rychlost palby ze střelné zbraně, udávaná v počtech výstřelů za minutu.
  • Kácháč - vábnička na kachny.
  • Káchati - hlas divoké kachny.
  • Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.
  • Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.
  • Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.
  • Kapilarióza - invazní onemocnění tenkého střeva spárkaté zvěře nebo jícnu a volete pernaté zvěře způsobené druhy hlístic.
  • Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.
  • Kaverna - kmitající dutina.
  • Kelce - špičáky jelení zvěře.
  • Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí, medvěda a bobra.
  • Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.
  • Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.
  • Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.
  • Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.
  • Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.
  • Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.
  • Klubec - zobák větších ptáků.
  • Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.
  • Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.
  • Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta.
  • Kohoutice - neplodná bažantí slepice.
  • Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.
  • Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.
  • Kontumace - uzavření.
  • Kurunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.
  • Kořenáč - parožní stupeň daňka.
  • Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.
  • Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.
  • Kosíř - velký otevřený nůž používaný k vyžínání trávy na pasekách.
  • Kosmopolita - organismus rozšířený ve všech světadílech nebo chybějící jen na nepříliš velkých územích.
  • Kostřec - nadocasní část peří ptáka.
  • Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.
  • Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.
  • Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.
  • Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.
  • Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.
  • Kryptorchismus - vada pohlavních orgánů samců.
  • Křivice - měknutí kostí u mladých psů.
  • Křížek - chrupavka v srdci jelení zvěře podobná křížku.
  • Kvičeti - hlas selat divočáků.
  • Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.
  • Kýhati - hlas divokých hus.

  L

 

  • Láčava - žertovný název staré laně.
  • Ládovačka - hovorové označení pro předovku.
  • Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.
  • Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.
  • Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.
  • Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.
  • Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.
  • Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.
  • Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.
  • Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.
  • Letoviště - letní stávaniště.
  • Leucismus - nedostatek pigmentů u zpravidla tmavě zbarvených druhů.
  • Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.
  • Licousy - prodloužená srst na lících rysa.
  • Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.
  • Lipochromy - skupina přírodních barviv, působících červené, žluté a zelené zbarvení pokryvu těla.
  • Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.
  • Lizák - jazyk zvěře spárkaté a psů.
  • Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.
  • Lopata - paroží daňka nebo losa.
  • Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.
  • Lymfa - bezbarvá nebo nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní tekutina.
  • Lyra - rozprostřený tatrč tetřívka.

  M

 

  • Mačeta -otevřený nůž s dlouhou a poměrně širokou čepelí.
  • Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.
  • Maska - výrazná barevná skvrna na ptačích lících.
  • Mecháč - jelen s parožím v mechu.
  • Mekati - muflonky a kamzice mekají.
  • Melaniny - hnědá až černá organická barviva v kůži obratlovců a jejích produktech.
  • Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.
  • Metabolismus - přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, jež je základem života.
  • Metání - porod mláďat černé zvěře, hlodavců a šelem včetně loveckých psů.
  • Metastrongylóza - invazní onemocnění dýchacího ústrojí prasat divokých i domácích, způsobené plícnivkami.
  • Mlazina - mladý lesní porost.
  • Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.
  • Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.
  • Monofágie - potravní specializace na jediný druh potravy.
  • Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.
  • Monokryptorchid - pes mající v šourku hmatné pouze jedno varle.
  • Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.
  • Myxomatóza - infekční virové onemocnění divokých a domácích králíků.
  • Mžurka - třetí víčko ve vnitřním koutku oka ptáků.

  N

 

  • Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.
  • Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.
  • Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určitém stanovišti.
  • Náhončí - osoba nahánějící zvěř.
  • Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.
  • Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.
  • Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.
  • Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.
  • Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.
  • Natalita - množivost, počet narozených jedinců v populaci za určitou časovou jednotku.
  • Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.
  • Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.
  • Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.
  • Nekróza - místní odumření živé tkáně jako důsledek jejího rozsáhlejšího poškození nebo omezení krevního oběhu.
  • Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.

  O

 

  • Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce.
  • Obřitek - zadní část kýt zvěře jelenovité.
  • Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.
  • Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.
  • Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.
  • Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.
  • Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.
  • Okař - pytlák.
  • Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.
  • Olifant - lovecký roh ze slonoviny.
  • Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.
  • Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.
  • Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.
  • Ornitofág - dravec, živící se převážně ptáky.
  • Ornitóza - virové onemocnění ptáků, přenosné na člověka.
  • Osrdečník - vazivový vak, v němž je uloženo srdce.
  • Ostrouhat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.
  • Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.
  • Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.
  • Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.
  • Ozev - troubení na borlici při honech.
  • Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.

  P

 

  • Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a vosy a hrabe na různých místech.
  • Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.
  • Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.
  • Paličky - první paroží parohaté zvěře.
  • Pankreas - jedna z největších žláz v těle, ležící v dutině břišní v blízkosti dvanáctníku.
  • Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.
  • Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.
  • Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.
  • Paramfistomatóza - invazní onemocnění spárkaté zvěře, zejména v zaplavovaných oblastech, způsobené motolicemi, cizopasícími v bachoru.
  • Parazitoid - cizopasník vázaný pouze částí svého vývoje na tělo hostitele, kterého neusmrcuje.
  • Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.
  • Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.
  • Patogenita - schopnost některých mikroorganismů nebo cizopasníků včetně hub a plísní vyvolat onemocnění v těle živočichů nebo rostlin.
  • Pekáč - žertovné pojmenování zaječího lože.
  • Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.
  • Peleš - hnízdo dravce.
  • Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.
  • Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.
  • Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.
  • Píchák - zobák sluky.
  • Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.
  • Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.
  • Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.
  • Plicnivky - hlístice, cizopasící v plicích zvěře.
  • Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.
  • Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.
  • Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.
  • Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.
  • Pokládati - kopulační akt u zvěře spárkaté.
  • Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.
  • Poustevník - žertovný název jezevce.
  • Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.
  • Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.
  • Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.
  • Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.
  • Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.
  • Premoláry - zuby třenovní.
  • Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.
  • Profylaxe - konkrétní ochrana před nemocemi.
  • Propulsus - zakončení kopulace.
  • Proutek - ocas lasice a hranostaje.
  • Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.
  • Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.
  • Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.
  • Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.
  • Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.
  • Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.
  • Přezka - vnější samičí ústroj některé zvěře srstnaté, feny a kočky.
  • Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.
  • Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.
  • Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.
  • Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.
  • Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.
  • Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře.

  R

 

  • Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.
  • Rachitida - křivice vzniklá z nedostatku vitamínu D.
  • Ratice - spárky kozorožců.
  • Reaktivita - schopnost organismů různě reagovat na vnější podněty.
  • Reducent - organismus, který přetváří organické zbytky na anorganické látky.
  • Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.
  • Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.
  • Rezistence - odolnost organismu proti škodlivým činitelům.
  • Roček - jednoletý srnec.
  • Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.
  • Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.
  • Rouno - hříva muflona.
  • Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.
  • Rýdovák - ocas dravců.
  • Ryj - rypák divočáků.

  Ř

 

  • Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.
  • Řehtačka - dřevěný klapající nástroj.
  • Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.
  • Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.
  • Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.
  • Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.
  • Říje - období sexuální aktivity savců.

  S

 

  • Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.
  • Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.
  • Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.
  • Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.
  • Sekati - kňour zbraněmi seká.
  • Septikaemie - zaječí mor.
  • Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.
  • Sídliště - místo přirozeného pobytu zvěře.
  • Skalnice - lidový název pro skalní kunu.
  • Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.
  • Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.
  • Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.
  • Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.
  • Spirochaetosa - pohlavní nákaza zajíců.
  • Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.
  • Struky - mléčné cecíky samic savců.
  • Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.
  • Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.
  • Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.
  • Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.
  • Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.
  • Svírák - huba zvěře spárkaté.
  • Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.
  • Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.

  Š

 

  • Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.
  • Škára - kůže divočáka a jezevce.
  • Šoulačka - způsob lovu.
  • Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.
  • Špice - lodyha špičáka.
  • Štětec - ocas jezevce.
  • Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.
  • Štětináč - lidové pojmenování divočáka.
  • Štětiny - srst divočáků.
  • Štětka - ozdoba loveckého klobouku.
  • Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.
  • Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.
  • Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.

  T

 

  • Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.
  • Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.
  • Tchořina - tchoří kožešina.
  • Tchořovina - tchoří zápach.
  • Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.
  • Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.
  • Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.
  • Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.
  • Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.
  • Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.
  • Torba - lícní prostory křečka.
  • Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.
  • Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.
  • Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.
  • Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.
  • Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.
  • Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.

  U

 

  • Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.
  • Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.
  • Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.
  • Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.
  • Ušák - lidový název zajíce.

  V

 

  • Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.
  • Vesla - noha ptáků s plovací blanou.
  • Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.
  • Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.
  • Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.
  • Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.
  • Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.
  • Větrník - nos zvěře spárkaté.
  • Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.
  • Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.
  • Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.
  • Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.
  • Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.
  • Vřeštidlo - vábnička.
  • Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.
  • Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.
  • Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.

  Z

 

  • Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.
  • Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.
  • Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.
  • Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.
  • Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.
  • Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.
  • Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.
  • Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.
  • Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.
  • Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.

  Ž

 

  • Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.
  • Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.
  • Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.
  • Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.
  • Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode