Myslivci a veřejnost
11.12.2009 12:28
Myslivci a veřejnost – jak zlepšit mínění o nás?
Myslivost 12/2009, str. 65
Motto:„První z lidských věcí je výchova. Neboť počne-li kdo správně nějakou věc, ať jakoukoli, je pravděpodobné, že bude též správně ukončena. Neboť jaké kdo zaseje símě do země, takovou je třeba též očekávat sklizeň.“ Antifón z Athén
Vážení kolegové myslivci, o tom, že myslivost nemá příliš dobrý kredit v očích veřejnosti, se asi nemusíme přesvědčovat a při podrobnějším zkoumání můžeme s obavami pozorovat stále sílící trend naprostého nepochopení až odmítání myslivosti u mladších generací. Tento stav asi nikoho z nás netěší, ovšem na druhou stranu jen málokdo má chuť a kapacitu se blíže zamyslet nad jeho příčinami, případně udělat něco pro změnu. Bohužel jen výjimečně dokážeme náležitě prodat široké veřejnosti přínosy naší činnosti a při pokusech o působení na okolí se často dopouštíme chyb, kterých si okamžitě všímají ti, kdo nám nepřejí a dokáží toho náležitě využít. Slovní útočení a vydávání odmítavých prohlášení, jako reakce na překroucené zprávy o myslivcích, ovšem nic neřeší a spíše zde platí pravidlo o míře zašpinění bot v souvislosti s délkou šlapání v exkrementech. Bohužel ani rezignace a pohrdavé mávání rukou s odkazem na bezvýznamnost toho kterého uskupení, není cestou k růžové myslivecké budoucnosti.
Několikrát už jsme slyšeli heslo o karavaně, která jde dál i přes výhružné vlčí vytí, ale ve vztahu k veřejnosti máme vážné obavy, že nám tu naši karavanu mohou úplně rozehnat, že se již nikdy nedá v této podobě dohromady. Zkušenosti ze zemí, kde jsou v tomto ohledu „dále“ jsou skutečně varovné a uvědomme si, že veřejné mínění má obrovskou sílu a přes politiky je schopné zcela rozvrátit všechny základy současné české myslivosti.
Myslivost má samozřejmě velkou nevýhodu v tom, že jde o obor, který hodně lidí provokuje již z důvodu zabíjení zvířat, případně mají osobní negativní zážitky na setkání s myslivci. Navíc působíme navenek jako jakási zvláštní uzavřená skupina, proti níž je snadné se vymezit a získávat tak na úkor myslivosti popularitu. Výše uvedené je pouhé konstatování skutečnosti, za které nám jistě dáte za pravdu. Bereme ho jako jednu z objektivních podmínek a rozhodně nemáme zájem na stránkách Myslivosti rozmnožovat nářky nad tím, jak je nám neprávem ubližováno, nikdo nechce chápat, co všechno prospěšného děláme, a že jsme vlastně utiskovaná menšina.
Tím bychom myslivosti vůbec nepomohli, přičemž za zásadní považujeme, aby myslivost dokázala držet krok s jinými zájmovými skupinami a začala promyšleně působit na mínění veřejnosti, z níž je rozhodující oslovení mladé generace. Každému doporučujeme, aby se podíval na internet, jaké se nabízí nepřeberné množství programů pro školy a veřejnost zaměřených na ekologickou a dnes populární termín „environmentální výchovu“ od ekologických organizací. Z vlastní zkušenosti známe jen několik organizací, které při své činnosti myslivce tolerují. A co ty zbylé? Obrázek si může udělat každý sám. Trendem dnešní společnosti je podporovat ekologické organizace i v jejich činnosti zaměřené na výchovu mladé generace. Proč ovšem zbytečně přicházíme o tuto možnost se na osvětě environmentálního vzdělávání podílet? Vždyť zvěř a její život jsou velkým lákadlem a mezi myslivci je spousta vzdělaných lidí, kteří se v přírodě pohybují, znají její zákonitosti a uvědomují si sounáležitosti s ní. Naopak členem ekologické organizace se může stát často kdokoliv a případné chybějící znalosti bohatě vyváží nadšením pro věc. Na tuto činnost se přitom dají získat finanční prostředky z řady programů, grantů apod. a po určité době mohou být tyto aktivity zcela samofinancovatelné.
Jsme přesvědčeni o tom, že pouze pokud se podaří, aby se významná část současných dětí potkala s myslivcem, který je přesvědčí o tom, že myslivci nejsou žádní škůdci a primitivové, tak můžeme k budoucnosti pohlížet s nadějí. V opačném případě nás již v relativně krátké době čekají významné problémy s tolerancí většiny společnosti. Tento náš názor přesně vystihuje úvodní myšlenka Antifóna z Athén, že „Bez správného zasetí významu myslivosti a následné výchovy nemůžeme nikdy sklidit úrodu v podobě kladného názoru široké veřejnosti na činnost myslivců, kterou si právem zasloužíme.“
Velmi si proto vážíme avizované snahy ČMMJ zaměřit se na propagaci myslivosti a zlepšování jejího mediálního obrazu a rádi se na této činnosti budeme podílet. Podpora ČMMJ je skutečně velkou příležitostí jak tuto problematiku posunout, ovšem sama o sobě nestačí. Nežijme v iluzi, že to za nás udělá někdo „nahoře.“ Toto spoléhání se na někoho dalšího je jedním z rysů naší myslivecké povahy a zcela zásadně se v tomto lišíme od malých ekologických organizací, jež jsou založeny na zaujetí a horlivém zapálení několika spřízněných duší pracujících na společném cíli, u kterých snaha, zapálení a společná vize kompenzují časté nedostatky znalostí přírodních zákonitostí. Tuto určitou zkostnatělost není samozřejmě možné zcela odstranit, již z důvodu počtu myslivců, ale je třeba ji vyvážit důsledným využitím našich předností, kterých není málo.
Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli svým dílem přispět ke zlepšování obrazu myslivosti ve společnosti a vedle dalších aktivit zaměřených na samotnou veřejnost se budeme snažit přispět k pochopení současné situace a ukázat jakou cestou bychom se na poli práce s veřejností mohli a měli ubírat.
Je nám jasné, že ani nejpilnější jedinec, nebo malá skupina nejsou schopní významně ovlivnit postoj veřejnosti, pokud nebudou mít podporu širokého okruhu nás myslivců, a proto začneme pro časopis Myslivost připravovat pravidelné příspěvky do rubriky s názvem: Myslivci a veřejnost – jak zlepšit mínění o nás? V nich se budeme snažit nabídnout inspiraci, ucelené návody, či doplňky pro práci s veřejností a také bychom chtěli evokovat k rozsáhlejší diskuzi nad tímto tématem.
Věříme, že následující obsah článků nás přiměje se nad problematikou propagace myslivosti a práce s mládeží zamyslet a začneme konat, neboť na poli práce s mládeží a veřejností máme co dohánět. Přejeme všem hodně úspěchů a budeme se těšit na Vaše reakce a případnou spolupráci.
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně,
e-mail: petrsmutny@centrum.cz