Cesty ke zlepšení vztahu veřejnosti k myslivcům

10.04.2012 14:30

 

 Myslivost 4/2010, str. 84
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D

Pravděpodobně každý z nás se již setkal s nepochopením a odporem ze strany nemyslivců a podíl veřejnosti netolerantní k myslivosti, či „lidovým myslivcům“ se stále zvyšuje. Veřejné mínění je ovšem silný protihráč a dožene nás i v nejzapadlejším koutě pohraničních hor např. změnou myslivecké legislativy.

Jednou z mála našich výhod je poměrně silná přízeň části politiků, kteří dokáží zařídit, že odpůrci myslivosti jsou v menšině, nebo spory končí remízou, jak tomu bylo při tvorbě současného zákona o myslivosti. Otázkou ovšem zůstává fakt, jak dlouho bude tato přízeň trvat a jak se politikům bude vyplácet podporovat tak kontroverzní skupinu?
Podle názorů dnešních mladých lidí to vypadá, že velká část z nich je pod vlivem idejí prosazovaných ekologickými organizacemi. Zdá se tedy, že je jen otázkou času, kdy se pomyslné misky vah překlopí a ekologické organizace budou jednou z rozhodujících sil ve společnosti. Uvědomme si, že dnešní ekologové již zdaleka nejsou jen nadšenci, kteří se přivazují ke stromům. Naopak jejich organizace fungují jako dobře prosperující firmy zaměřené na podnikání v oblasti osvěty a ekologické výchovy společnosti za peníze ze státního rozpočtu a dárců. Mají tak vyřešeny cíle své činnosti, osvědčené metody práce, silné vedení, rostoucí popularitu a vliv na společnost a také širokou členskou základnu složenou z mladých lidí. V tomto jsou poměry v myslivosti zcela rozdílné a zkušenosti mnohých adeptů spolehlivě odrazují jiné zájemce. Bez podpory společnosti to ovšem půjde těžko a naším prvořadým úkolem by mělo být získání tolerantních lidí.
Z hlediska efektivity a vůbec smyslu nějaké osvěty se stěžejním bodem našeho zájmu musejí stát mladí lidé a především děti, jejichž názory se teprve vyvíjejí. To odpovídá i závěrům mezinárodního sympózia o trvalém využívání přírodních zdrojů a biodiverzitě, které se uskutečnilo u příležitosti 50. generálního shromáždění CIC v roce 2003 v Helsinkách. Všichni zúčastnění (kromě zástupců CIC také představitelé FAO, CITES, WWF aj.) se shodli, že se jedná o základní problém při výchově mládeže, při níž je nezbytná celosvětová spolupráce všech mysliveckých institucí a organizací, neboť na mládeži záleží také budoucnost myslivosti.
 
Důležitý faktor v životě mladých lidí je volný čas. Ten můžeme chápat jako dobu, která člověku umožňuje svobodnou volbu činnosti. Každý si tuto činnost volí sice omezeně, avšak není omezována osobními a společenskými povinnostmi, vykonává ji dobrovolně a má z ní příjemné zážitky a pocit uspokojení. To je potřeba mít na zřeteli při jakékoliv činnosti s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Význam volného času a jeho využití dětmi a mládeží v moderní společnosti výrazně vzrůstá. Protože se potřeby a zájmy dětí stávají různorodější, bude se muset nabídka pro volný čas obsahově měnit.
Veškerá činnosti, kterou lidé provádí, má svůj vnitřní řád, posloupnost a kontinuitu. Myslivecká práce s mládeží nesmí být výjimkou. Současný stav myslivecké práce s mládeží lze ovšem přirovnat letmým výstřelům do tmy. Nadějí pro budoucnost jsou současné aktivity Kulturně propagační komise ČMMJ, která si nutnost ucelené práce s mládeží uvědomuje a na podzim 2009 podnítila vznik koordinační skupiny, která v současné době pracuje na reálné podobě koncepce práce s mládeží. Užitečným materiálem při této práci jsou výsledky anketního šetření na 50 základních školách v ČR, které bylo uskutečněno v roce 2008 a jeho výsledky poukazují na důležité mezníky vedoucí ke správné práci s mládeží. S některými výsledky bychom Vás nyní rádi seznámili.
 
Myslivost je dnes mladým lidem velice vzdálena, a je proto důležité provádět prvotní kontakty a setkání s dětmi a mládeží. Toho lze snadno docílit přednáškami na základních školách. K tomu nám napomáhá tzv. Školní vzdělávací program (ŠVP), na který dnes přecházejí všechny mateřské, základní a střední školy. Posláním ŠVP je mimo jiné naplnění klíčových kompetencí v rámci průřezových témat zaměřených na environmentální výchovu dětí. Děti se přednášky či programu zúčastní v rámci výuky. Záleží jen na schopnostech, dovednostech a hlavně připravenosti přednášejícího, jak dokáže posluchače zaujmout. Výsledkem přednášky by mělo být navázání kontaktu nejen s dětmi, ale i s vedením školy, příp. učiteli. U dětí se zlepší první dojem a vnímání činnosti myslivců, jak potvrzuje např. graf č. 1. - Vliv besedy s myslivcem na vnímání potřebnosti lovu.
Prezentací myslivosti v rámci přednášky či výukového programu toho můžeme snadno dosáhnout a leckterým školám tím vytrhnout trn z paty při jejich plnění ŠVP. Proč bychom tedy měli vhodně připravený výukový program o přírodě přenechávat lidem s menšími znalostmi o přírodě a často i jejím jednostranným vnímáním a hájením v podobě horlivých rádoby ochránců přírody, kteří nás v této činnosti úspěšně překonávají?
Po prvotním kontaktu by mělo nastat následné postupné a cílené „přitahování“ dětí k mysliveckým akcím. Jednou z cest mohou být pozvánky na různé krátkodobé myslivecké akce či pozvánky na pravidelná nebo nepravidelná veřejná setkání s myslivci krátkodobějšího charakteru, kde by se děti a jejich rodiče měli možnost dozvědět více o poslání myslivců. Vycházíme z výsledku grafu č. 2. - Zájem dětí navštívit kroužek myslivosti, kde lze říci, že téměř 50 % dotázaných by občas na kroužek přišli, nebo by přišli ze zvědavosti. Znamená to tedy, že podoba pravidelných kroužků není atraktivní.
Po těchto setkáních by měly následovat pozvánky na tradiční myslivecké akce. Podle grafu č. 3. - Atraktivita mysliveckých akcí pohledem dětí, lze říci i na jaké. Nejvíce by děti zajímaly výstavy a zkoušky mysliveckých psů. Mysliveckou kynologii lze považovat jako „nástroj komunikace,“ či most mezi myslivci a mladou generací do budoucna. Je tedy velkou škodou, že akce „Den mladých vystavovatelů,“ o které jsme psali v minulém díle, již zanikla. Přitom by při masovějším pořádání akce na více místech přineslo bezesporu kladný ohlas u mladých lidí. Nehledě, že na všechny myslivecké akce zaměřené dětem, přijdou i rodiče. Tím pádem nepropagujeme naší činnost pouze dětem, ale celé rodině, což je, jak se domníváme, základem úspěšné práce s veřejností.
Pokud budou systematicky, posloupně a pravidelně fungovat výše uvedené aktivity a děti budou mít širší povědomí o naší činnosti, lze začít praktikovat časově a organizačně náročnější akce typu víkendových pobytů v přírodě. Při těchto akcích musí být kladen zvlášť vysoký důraz na hygienické požadavky, technické zázemí a zdravotnické zabezpečení. Bezesporu též vyžadují vysoké odborné a pedagogické dovednosti vedoucích a je třeba se na tyto podmínky také řádně připravit.
Dalším typem možných akcí, resp. „třešničkou na dortu“ by měly být myslivecké tábory. Měly by být výsledkem dlouhodobé práce s mládeží. Vyžadují ještě v daleko větší míře požadavky, které jsme uvedli v předchozím odstavci. Důraz musí být kladen zvláště na vzdělání vedoucích dle právních norem.
 
O vývoji mysliveckých kroužků jsme informovali v minulém díle. V současné době je nutné tento stav minimálně udržet. Na vedoucí kroužku jsou dnes kladeny vysoké nároky. Kroužky by dětem měly obsahově a formálně nabídnout vyžití minimálně srovnatelné s ostatními zájmovými kroužky. Pokud ovšem chceme uspět, měli bychom navázat spolupráci se základními školami, učiteli přírodopisu, domů dětí a mládeže apod. Z vlastní zkušenosti můžeme přidat jeden poznatek. V Uhelné Příbrami (okr. Havlíčkův Brod) zdárně funguje již pět a půl roku myslivecký kroužek. Za dobu fungování bylo členy kroužku asi 20 dětí. Dvě z nich členství v kroužku ovlivnilo při volbě střední školy. Studují Českou lesnickou akademii v Trutnově. Další si podal přihlášku do adeptského kurzu. A další nadějní a zapálení do kroužku ještě chodí. Nehledě na to, že i další členové kroužku jsou pozitivně ovlivněni ve vnímání myslivosti. Je tedy obrovská škoda, že v celé ČR za posledních deset let stabilně funguje pouze přibližně 65 kroužků.
 
Dalším krokem, který by se měl prolínat všemi výše zmíněnými aktivitami je vytvoření kvalitního internetového výukového portálu pro mladé. Webové stránky jsou v dnešní době běžnou záležitostí. Pokud chceme aktivně pracovat s mládeží, internetové stránky jsou samozřejmou součástí této práce. Většina ekologických organizací má kvalitní stránky určené přímo dětem. Svazujícím problémem je věkový průměr myslivců v ČR, který se pohybuje okolo 50 – 60 let. Málo kdo z těchto lidí dokáže pracovat, či má možnosti pracovat s internetem či tvořit nápaditou náplň stránek. Stránky by měly sloužit také jako prostor pro výměnu informací, zkušeností, materiálů apod. všem zájemcům.
Uvedené poznatky z anketního šetření ukazují cestu, kterou bychom se hromadně měli při plánování akcí pro mládež vydat. Věříme, že těm, kteří naší rubriku pravidelně čtou a snaží se o zlepšení obrazu myslivosti v očích veřejnosti, tento návod pomůže. Rádi bychom též požádali o rozpoutání širší diskuze na toto téma. Neváhejte nás kontaktovat a podělit se Vašimi zkušenostmi, které pomohou vytvořit koncepci myslivecké práce s veřejností.
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně,
e-mail: petrsmutny@centrum.cz

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode