Arondace - vyrovnání nepravidelných nebo lomených hranic pozemků.
Artemis - řecká bohyně lovu.
Arteria - velmi pružná céva vedoucí krev směrem od srdce.
Atavismus - objevení se znaku (vlastností), kterou neměli rodiče ani bližší předci, takže je to vývojový návrat k poměrům z minulých dob kmenového vývoje.
Atrofie - zmenšení orgánu nebo tkáně živočicha během individuálního života.
B
Babka - stará zaječice.
Bahňáci - zvláštní řád ptactva s několika čeleděmi a četnými rody; z druhů leveckých sem patří sluky, dytíci, kolihy a čejky.
Bachyně - divoká svině.
Bakadla - zaječí světla.
Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".
Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.
Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.
Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.
Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.
Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.
Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.
Cysticerkóza - parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.
Č
Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.
Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.
Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.
Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.
Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.
Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.
Čelesno - otvor psí boudy.
Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.
Černavka - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka čili melanismus úchylné zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.
Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.
Černý - divočáky nazýváme černou zvěří.
Červený - je název zvěře jelení.
Čiplenka - mladá samice jelenovitých, která se dosud nezúčastnila říje.
Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.
Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.
Čižba - chytání drobného ptactva.
Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.
Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.
Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.
Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.
Čutora - kapesní plochá láhev na nápoje.
D
Daňče -mládě daňčí zvěře.
Daňčice - kůže daňčí zvěře.
Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.
Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.
Defekace - kálení.
Deformita - znetvoření části těla buď vrozené, nebo jako následek choroby či úrazu.
Dehelmintace - odčervování, léčba sledující vypuzení cizopasných červů z těla hostitele.
Dénková železa - železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne.
Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.
Derivace - stranová odchylka dráhy letu jednotné střely stabilizované rotací.
Diana - římská bohyně lovu.
Diestrie - pohlavní cyklus.
Dioptr - zaměřovací zařízení, které nahrazuje hledí u dlouhých palných a plynových zbraní, určených pro sportovní střelbu.
Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.
Disperze - rozdělení jedinců jedné populace v prostoru.
Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.
Střechovitá - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.
Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.
Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.
Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.
Svírák - huba zvěře spárkaté.
Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.
Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.
Š
Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.
Škára - kůže divočáka a jezevce.
Šoulačka - způsob lovu.
Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.
Špice - lodyha špičáka.
Štětec - ocas jezevce.
Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.
Štětináč - lidové pojmenování divočáka.
Štětiny - srst divočáků.
Štětka - ozdoba loveckého klobouku.
Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.
Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.
Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.
T
Tatrč - ocas tetřívka a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.
Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.
Tchořina - tchoří kožešina.
Tchořovina - tchoří zápach.
Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.
Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.
Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.
Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.
Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.
Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.
Torba - lícní prostory křečka.
Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.
Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.
Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.
Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.
Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.
Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.
U
Újeď - padlinu dobytčí nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.
Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.
Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.
Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.
Ušák - lidový název zajíce.
V
Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.
Vesla - noha ptáků s plovací blanou.
Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.
Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.
Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.
Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.
Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.
Větrník - nos zvěře spárkaté.
Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.
Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.
Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.
Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.
Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.
Vřeštidlo - vábnička.
Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.
Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.
Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.
Z
Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.
Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.
Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.
Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.
Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.
Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.
Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.
Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.
Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.
Zrcadélko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.
Ž
Ždímati - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.
Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.